Tuhle práci, jak už jsem vám psala, jsem sehnala přes mou bývalou spolužačku a dobrou kamarádku ze střední školy. Na začátku nás bylo celkem 7. Pět čechů, Francouzska a kluk, který se narodil ve Francii, vyrostl s rodiči v Singapouru, ale půlku svého života studoval v Kanadě. Dokonale jsme si všichni sedli. Kromě Kuchyňky a záchodu je tu jenom přístřešek, který je něco jako společenská místnost.
Kdo má auto spí v autě, kdo stan spí ve stanu. Pak jsou tady ještě dva karavany a my máme to obrovské štěstí, že můžeme v jednom z nich bydlet. Každý den trávíme hraním různých karetních her, házením šipek, nebo prostě jenom povídáním si o našich životech. Každý z těch příběhů je zajímavý něčím jiným a jsem si jistá, že si je budu na vždycky pamatovat.
Na práci jsme si docela rychle zvykli. Po kiwi to byla příjemná změna. Jeden z našich supervisorů je Čech, což je na jednu stranu super, protože rozumíme všemu co říká,no na druhou stranu tím přicházíme o procvičování si naší angličtiny. Pracujeme pět dní v týdnu, každý den osm hodin. Přestávky jsou stejné, jako byli na kiwi, jenom máme o jednu patnácti minutovou méně.
Začali jsme prací, které se říká shoot thinning a je to v podstatě to samé, jako jsme dělali na kiwi. Jenom místo kuliček ,,plevelíte" větvičky. Co se počasí týče Cromwell a okolí by mělo být nejsusší místo na jižním ostrově. My ale už dobře víme, že celý svět jde proti nám a tak tady každý týden prší. Víkendy trávíme většinou na výletech, které vám alespoň ve zkratce sepíšu v dalším článku. Každý pátek trávíme u piva a dobré hudby a samozřejmě pořádáním turnajů v šipkách. S přibývajícími lidmi nám narůstá i práce. Začali jsme dělat bud rubbing, což je začišťování kmene každé rostliny. Celkem dost náročná práce, ale po té monotonní práci je to opět příjemná změna.
Čas plyne rychleji než voda a než se nadějeme pracujeme tady už víc než dva měsíce. Lidé, se kterými jsme si rozuměli nejvíce jsou pryč a proto máme pocit, že je čas posunout se zase o kousek dál.
Comments