Po tom, co jsme zažili po cestě na Nový Zéland jsme rádi, že už jsme konečně tady. A protože jsme neotáleli, tak už na nás čekají naše nové auta, které koupíme od jednoho Čecha.
Protože náš přílet zpozdil hurikán v Číně, musel nám klučina nechat auta zaparkované u jeho domu i s klíčema. Věřte nebo ne, ale backpackeři si tady věří, i když jsou to Češi. Než jsme vyrazili na adresu, kde nás mají noví mazlíci čekat, stihli jsme si ještě na letišti koupit sim kartu u Sparku, o kterém jsme četli, že je nejvýhodnější. Naše nové vozidla jsme ozkoušeli a rozhodli jsme se je koupit.
Čekala nás první jízda po levé straně silnice a musím říct, že to Davča zvládl na jedničku. V Aucklandu jsme měli již předem rezervovaný hostel přímo v centru tak, aby jsme se všude dostali po svých.
První den byl řekněme ,,vyřizovací". Abyste mohli začít pracovat potřebujete tzv. IRD číslo, které vám vystaví pouze, pokud máte bankovní účet. K tomu, abyste si mohli založit bankovní účet potřebujete potvrzení adresy ( proof of adress ) a to vám vystaví na hostelu, kde jste zrovna ubytováni. Takže když už jsme měli adresu mohli jsme do banky. Bohužel jsme přiletěli v čase, kdy sem létá většina backpackerů ( na začátku jara), tudíž jsme byli úspěšní až na čtvrté pobočce ANZ. Když už máme založený účet můžeme si konečně zažádat o IRD číslo. Není to nic těžkého, ale musíte si na něj pak zhruba týden počkat.
Zbylé dva dny v Aucklandu jsme využili na odpočinek a samozřejmě prozkoumávání nového světa. Nejdřív jsme vyrazili na molo k moři a pak jsme si prošli město. Centrum je dost malé, takže nebyl problém ho projít pěšky. Poslední den jsme si udělali výlet na One Tree Hill, kopec ze kterého jde vidět na celé město. Co na Zélandu rozhodně neminete jsou vodopády, které jsou téměř kdekoliv, a ty u Aucklandu byli naše první, no rozhodně nebyli poslední.
Comments